Jazykový coach je profesionál, který kromě samotného učení či výuky jazyka taktéž spolupracuje se studentem na určení optimálního postupu a strategie dle jeho vloh a potřeb.  Vytvoří pro studenta studijní plán zahrnující různé techniky a nástroje, určí časový rozpis, sleduje a vyhodnocuje studenta tak, aby byly splněny stanovené cíle.  

Práce s jazykovým coachem předpoklácá, že student je aktivní při učení i akvizici jazyka. Coach studentovi radí “jak” se učit i sám, “kde” získat různé zdroje, a motivuje ho stanovení realistických cílů a ověřuje si jejích dodržení.

Zaprvé. Rozdíl není nijak obrovský, Španělští a Američtí mluvící si navzájem perfektně rozumí. Student se naučí gramatické rozdíly (zejména tvar vosotros a volba časových tvarů) relativně snadno.

Důvod pro zvolení latinskoamerické  varianty je ten, že “espaňol” nebo-li “castellano” má 500 miliónů rodilých mluvčí, 100 miliónů nerodilých mluvčí, ale jen 50 miliónů žije ve Španělsku, tzn. 10x více lidí, ve 20 zemích mluví latinskoamerickou variantu, přičemž latinskoamerická varianta je trošinku jednodušší. Existují i místní rozdíly jako používání “vos” místo “tu” na jihu Ameriky a i toto se vysvětlí a naučí. 

Rozsah latinskoamerické varianty je mnohem větší. 

Není to 30 dní!!!

Toto je extrémně individuální. Španělština “na papíře” není nijak složitý jazyk ve srovnání s jinými. Pokud již znáte románský jazyk jako italsky nebo francouzsky, bude to snazší, ale pravda je, že to je jiná jazyková skupina a vyžaduje jiný způsob myšlení, slovosled je odlišný, je to jeden z nejrychleji mluvených jazyků na světě, a v terénu překvapivě náročný … ale žádný strach, čte a píše se podle pravidel a výslovnost je pro česky mluvící osobu jednoduchá. 

Realistická doba pro člověka studující disciplinovaným způsobem je 18 až 36 měsíců do plynulé konverzační úrovně… obecně počítejte dva roky pilné práce bez dlouhých přestávek. Odhad je cca. 1000 až 1500 hodin studia a mnoho hodin pasivního poslouchání a čtení. 

Z tohoto je zřejmé proč forma coachingu je finančně efektivnější, tj. platíte učitele opravdu tam, kde jej potřebujete, zbytek se učíte podle odborného plánu z různých jiných zdrojů !!!

Nesnažíme se znovu objevit kolo. Učení jazyka, zejména v českých podmínkách vyžaduje hodně píle, trpělivosti a cílevědomosti. 

Metoda je kombinace klasické školy, práce s učitelem, zapisování, cvičení a zkoušení. Zázraky se nedějí. Ale, tyto klasické metody jsou doplněny pečlivě zvolenými audio i video kurzy, youtube kanály, apkami, software programy, atp. 

Španělštinu dennodenně používáme, žijeme v “hispanohablante” prostředí a neučíme zkostnatělé zbytečnosti.

Studijní plán šijeme každému studentu na míru. Každý je jiný a má jiné schopnosti a také cíle.  

Ne. Na nižších úrovních A1 až B1 (cca první rok a půl) je vhodnější český učitel s výbornou výslovností. Optimálně Čech, který delší dobu žije nebo žil ve španělské zemi nebo tento jazyk studoval na vysoké škole. 

Proč?
Protože učitel musí být schopný vysvětlit jak jazyk funguje, měl by mít pochopení úskalí mezi rodilým a učeným jazykem.  Toto rodilý mluvčí prostě nedokáře.

Ale… jakmile student dosáhne úrovně B2-C1 je naopak čas, opustit hnízdo a hledat rodilého mluvčího, trávit víc času v konverzaci a čtení, nebo rovnou naplánovat čas ve španělsky mluvící zemi.

To je také důvod, proč se zaměřujeme na studenty úrovně A1 až B2.  Víme, kde jsme největším přínosem.

Toto je zcela normální a přirozený jev, zejména u samouků. Žádný strach.

Má to logické vysvětlení. Když začínáme s jazykem, tak každý den se učíme nové věty, slovíčka a vidíme postup. Vypadá to, že budeme plynulí “co by dup”, učíme se časy, nabíráme nová slovíčka, … ale každé nové slovíčko, které se naučíme tvoří menší a menší procento celkových naších znalosti. Dostaneme pocit, že stojíme na místě, přijde deprese, ztráta motivace, a učení na dobu opustíme. Pak se k tomu pokoušíme vrátit, ale za dobu pauzy jsme plno materiálu zapoměli a tak máme pocit, že jdeme zpětně. Znovu deprese, znovu odklad a prokrastinace… toto je strop do kterého většina středně pokročilých narazí. Je to krize přirozená, logická a také jsme si tím prošli. Akvizice jazyka NENÍ lineární. Vyžaduje odhodlání, disciplínu, víru a odvahu. 
 

Pokud nejsme v Evropě, tak Latinská Amerika má 4 až 7 hodin časový rozdíl, Argentina 4-5 hodin znamená, že optimální čas je v odpoledních nebo nočních hodinách českého času. Plno lidem toto velmi vyhovuje. 

Osoba může být jakéhokoliv věku, ale musí být schopná pracovat s počítačem pro dálkovou výuku.

Potřebujete počítač s dostatečně kvalitním internetem pro video rozhovor. Používáme zdarma dostupné nástroje, které Vám pomůžeme popřípadě nainstalovat.